Z cest & výletů

#SMiatouNaTripu - den 2, Adršpach

October 19, 2017

Ráno se probouzíme brzo a z postele lezeme brzo jen proto, že máme na osm snídani. U té se bavíme Němci, kteří s absolutní jistotou a typicky ostrou němčinou hlasitě konverzují tak nahlas, že je slyšíme až z druhý místnosti.  Je to přesně ta chvíle, kdy si uvědomíte, že něco jako předsudky fakt mají opodstatnění. Vracíme klíče na recepci a zase sedáme do auta a jedeme dál. V nákupáku si beru obří fresh s malinama a borůvkama a zabíjíme tu čas skoro až do oběda, protože vedro je fakt nesnesitelný. V Hradci googluju skvělou restauraci s těstovinama Cook and Look, kde dělaj i sakra dobrý italský těstoviny jak maj bejt. Znovu se trochu procházíme po centru a pak sedáme do auta a jedem směr Adršpach, kde máme v Teplicích nad Metují ubytko přes noc.

Přímo v Adršpachu nás trošku otráví parkovný za stovku a hlavně následný vstupný další stovku do samotných skal (za co, sakra?), ale pískovna hned na začátku je dost silnej zážitek na to si hned spravit náladu. Projít Adršpach mě láká už dlouho.Ve skalách je sakra zima a docela dlouho se s zimou srovnávám. Je tu obrovský moře Poláků. Po absolutně rovný procházkový trase najednou začínaj trasy s obrovskýma schodama, který vedou až kdovíkam. Chvíli váhám, ale nakonec se rozhodnem projít úplně všechno.

Některý výšlapy do kopce jsou popravdě docela hardkorový, na vršcích cejtím solidně třesoucí se nohy a parádně mi to rozpumpuje srdce, až mám občas chuť dál nejít, ale taky za sebou necháváme docela dost lidí a i když u některých schodů nadávám jako čert, docela svižně máme asi za dvě hodiny projitej celej Adršpach. Z počátečního „tohle nedám“, je ke konci přesně ten typ blažený únavy a uchozenosti, která paradoxně člověka nabije energií a zpátky u pískovny znovu skáču po kamenech okolo jezera a cvakám si další fotky.

Protože máme ještě nějaký vyřizování v Novým Městě nad Metují, v příjemný večerním počasí se vydáváme tam. Necháváme za sebou políčka, zelený pláně a malý vesničky a necháváme si foukat vítr ve vlasech. V novým městě si dáváme další skvělou večeři, já se rozmazluju krůtíma prsama s mozzarelou a špenátem, která mě dokonale udělá přesně ten blaženej pocit, kterej dostanete jen ze skvělýho dne a skvělýho jídla. Totálně unavená, ale absolutně spokojená píšu poznámky k tomuhle článku a pak ve vteřině usínám.


s tímhle čarokrásnym výhledem jsme vstávali









 

Co mě napadne

Plány do budoucna, burgery v americkým dineru, výlety, jídlo

October 09, 2017

 Začátkem novýho semestru se přece jenom s příchodem školy trošku změnil můj život, prázdniny jsem totiž mixovala volno a docela fajn práci na půl úvazku, od října mi práce skončila  a přibyla vysoká. Po přemýšlení, jak to udělat, abych denně neumírala pod návalem povinností, z kterých se budu hroutit, jsem si to nějak předběžně rozvrhla takhle do tří hlavních "cílů" a rozhodla se následovně. Tenhle semestr si navolím trošku oddychově. Budu se snažit najít práci na pár hodin týdně, snažit se dál vzdělávát tak nějak okolo (studuju žurnalistiku, ale fušuju i do různejch věcí okolo, zajímá mě marketing, psaní, focení a milion jinejch věcí) a dál dělat ty svý oddechový aktivity jako je blog a instagram. A do toho mít pořád čas na svoje blbosti, knížky a seriály, dlouhý procházky, minivýlety, občas nějaký fitko, vaření a čas s přáteli, neasi.
 
No a aby to nebylo jen o těch plánech, ukážu vám dneska taky klasickej fotkovej random z posledních týdnů. Fotek nemám ani málo, ani milion, což je takovejhle typ článku úplně ideální, protože k fotkám stihnu ještě malý povídání. Tak jdeme na to!

O státním svátku před dvěma týdny jsem si řekla, že se chci pocvičit v řízení (normálně řídí můj kluk a řídí podstatně líp než já, ale o to přece nejde) a udělali jsme si malej výlet na nedalekou vyhlídku, a vyhladovělí z procházky jsme si zajeli přímo do EB dinners. EB je sakra stylová restaurace ve stylu americkýho dineru 20 minut směrem z Brna na Svitavy, kde to vypadá přesně takhle a my si to zde zamilovali a jednou za čas se sem vracíme na burger. Pokud bydlíte kousek nebo jedete okolo, doporučuju se stavit aspoň na vanilkovou colu nebo shake, fakt to stojí za to!
  
 No a ten shake jsme si teda dali taky, neasi. Ty jídla jsou samozřejmě prasárna a burgery většinou nesním najednou a zoufale si je balím na potom, ale chutově jsou to jedny z nejlepších burgerů, co jsem měla.


A pár cvaků  Sáry v přírodě a místo který hrozně zbožnuju plus nejjednoduší outfit v historii blogování.


Zážitek pro mě byly taky ohrady jelenů Na Vyhlídce u Třebíče. Jsem popravdě trochu fascinovaná těmahle miláčkama a když byly úplně u plotu a natahovali čumáky k pohlazení, byla jsem z toho hotová. Krom toho jsou vážně tak nádherný a éterický jako ve fantasy filmech a prostě... no prostě boží.


 Tenhle cvak možná znáte z mýho insta a je z mýho "podzimního" samospoušťovýho focení. Používám většinou fakt jenom stativ a zrcadlovku a dochází mi, že bych měla konečně na podobný srandy objednat dálkovou spoušť. Někdo nějaký zkušenosti?

 Prokrastinančí klasika v obýváku.

 Jedno z mých nejoblíbenějších jídel z dětství, tuňáková omáčka s rajčatama a nějakej sýr. Není to nic moc zdravý, ale pořád si to jídlo dělám ještě docela často a pořád mi to chutná.

Ugu vlastně moc nefandím a popravdě mi ani cpaní do sebe litrů freshů a smoothieček nepřijde úplně zdravý, ale příchuť maliny a raw kakao jsem měla za poslední dobu párkrát a fakt mi zachutnala. Kdyby to stálo půlku, asi tam jednou tam chodím pravidelně, takhle na to docela kašlu :D

Chození na procházky s touhle psí princeznou si strašně užívám. Je kříženec rumunskýho pasteveckýho psa s pittbulem (to je na tom to nejvíc fascinující) a je to strašná láska. Nikdy jsem psa neměla, ale tahle láska mě samozřejmě nutí toužit dnem i nocí po tom jednou si nějakýho psíčka, ideálně většího, pořídit. Tak jednou!

Jídlo je tak trochu můj každodenní boj. Myslím, že jsem si navykla vařit si relativně zdravý a živinově ok věci, pokud ale nemám čas nebo jsem celej den ve městě, končím u nezdravejch jídel a celkově jím prostě o něco víc, než bych měla. Obecně  v týdnu miluju recepty z pár surovin, co jsou do 20 minut hotový. Tohle jsou jenom pečený brambory s fazolema, čerstvejma rajčatama a rajčatovou omáčkou. A bylo to překvapivě strašně dobrý.

Tohle zase je moje fakt oblíená snídaně, i když nemůžu tvrdit, že si ji dělám fakt denně a že pokaždý vypadá takhle - protože nedělám a nevypadá. Každopádně je to rýžová kaše z Billy, která stojí asi 22 korun (stačí mi minimálně na 5 porcí) a pokaždý si ji povařím s mlékem a přidávám chi a slunečnicový semínka a jakýkoli ovoce. Nejvíc se mi zatím osvědčily třeba jahody, jablka, banány nebo hrozny.

A poslední fotka je zároveň úplně nejnovější, nejvíc podzimní a zbytek týhle minisérie vám ukážu v příštím článku. Přijde mi, že v těhle randomech můžu shrnout věci, který bych jinde nepsala a perfektně zapadá do konceptu tohohle blogu, takže je to formát, kterýho se určitě ještě dočkáte. Mějte se! ♥

Food tips & recipes

Pikantní polévka z červené čočky

October 07, 2017


Dneska se podělím o superrychlý a vlastně i superlevný jídlo, který vlastně navíc i je vegan a glutenfree, aniž bych cokoli z toho zamýšlela. Na červený čočce mě baví tři věci - zaprvý - je fakt dobrá,  zadruhý, i když nemáte zrovna nic doma, pokaždý vás zachrání, protože krom červený čočky budete v tomhle receptu potřebovat už jenom rajčata,  a zatřetí, červená čočka je fakt zdravá, obsahuje hromadu bílkovin nebo třeba vlákniny a to je takovej docela příjemnej bonus, ne?

Na recept totiž budete potřebovat jenom:
  • cibuli a česnek, oboje podle chuti
  • koření podle chuti - já jedu většinou papriku, kurkumu, chilli, kmín a klasika sůl pepř, ale možností je hromada
  • rajčata v jakýkoli podobě - čerstvý, loupaný v plechovce nebo třeba rajčatová passata
  • červená čočka - necelej hrnek na dvě porce, já to dávám dost od oka
  • čerstvá bazalka 
  • lžička oleje

Jo, a taky se nemusí namáčet. Takže když si vzpomenete kdykoli, do 20 minut máte jídlo na stole.

No a pak už je to klasika. Na lžičce oleje osmahnu česnek s cibulkou a po chvíli přidám i koření, aby se trochu rozvonělo. Přidám propláchnutou čočku, přileju vodu a nechám vařit do změknutí (stačí cca 10 minut) Chvíli před změknutím přidám rajčata a taky je povařím. Skvělý je chvíli před koncem přihodit pár lístků bazalky.

Podávat ji můžete jakkoli. Já ji zkoušela třeba s jasmínovou rýží, ale nejraději ji mám samotnou jako hustou polévku, třeba i s kouskem celozrnnýho pečiva. Místo rajčat jde taky využít připravený omáčky třeba z DM a pak už prakticky nemusíte řešit koření.

Já vím, že luštěniny spousta lidí nemusí, ale zrovna červený čočce se fakt vyplatí dát šanci. A je lepší než obyčejná čočka na kyselo, fakt!

Z cest & výletů

#SMIATOUNATRIPU - Den 1 - Litomyšl a Hradec

September 28, 2017

O tom, jak jsme si vymysleli výlet po Česku, kterej nacpeme do 500 kilometrů a nakonec jsme to přestřelili o dalších 700, jsem už psala tady Nechtěli jsme hrotit tisíce kilometrů denně, ale ani zůstávat dlouhý dny na jednom místě nebo si užívat nudný wellnessy. Projít si v pohodě a bez stresu města, ne nutně křížem krážem a s všema památkama, dát si něco dobrýho.. no a známe to.

Nakonec náš  seznam požadavků byl přibližně následovnej:
  • Vidět toho co nejvíc
  • Nakombinovant města s přírodou
  • Užívat si celý ty dny dobrý jídlo
  • Moc to nehrotit a nedát za to tři miliony

První den jsme vyjeli okolo desátý, trochu pozděj než jsme chtěli,  ale pořád se solidní rezervou a hromadou času. Dopředu jsme měli naplánovaný čistě jen ubytování, jinak jsme všechno nechávali na potom a všechno dělali a hledali spíš spontánně. Po cestě jsme se rozhodli, že mrknem ještě do Litomyšli. Maličký starý město jsme prošli za hodinu, kdy jsme měli zaplacený parkování. ale i za tak malej čas viděli celkem kus města. Centrum je kouzelný.

Dál jsme jeli směrem Hradec. Cesta trvá kvůli uzavírkám asi jednou tolik, oujé, ale do Hradce dojíždíme se skvělou náladou, skáčem do mekáče na mini wrap a googlíme co dál. Ubytováváme se, zjišťujem, že jsme se za dvě hoďky v kabrioletu stihli spálit do ruda a frčíme do obchodáku nakoupit něco na jídlo a najít rozumnou přikrývku hlavy. Vedro začíná být nesnesitelný a já to prostě těžce nedávám. Logicky nám po cestě totálně vyhládne a tak jedem přímo na náměstí do osvědčený bugro-sendvičovýho bistra Choosy, kde si jako pokaždý spravujem chuť i náladu.

Umírňuje se i počasí a tak si po pozdním obědu pořádně prohlížíme město a procházíme centrum, já fotím hromadu fotek a jdeme se projít k řece a mostu, kde je to podobně kouzelný. Večer se rozhodnem nehrotit a jdeme si zaplavat, v teploučký vodě zapomenem na únavu a jsme dojatý. Z bazénu vylízáme zrovna ve chvíli, kdy už je tma a řeku i s výhledem na město si můžu prohlídnout v noci a to už je to jasný, Hradec mě absolutně překvapila a nadchla.

Zámek Litomyšl


Na Náplavce


Tak Crosskafe jsme taky museli zkusit



Z cest & výletů

#SMiatouNaTripu - 1250km na cestě

September 25, 2017

Náš malej pětidenní výlet po Česku jsme plánovali docela spontánně a jediný "pevný" byly hlavní místa a města, který jsme měli přes Booking zamluvený ubytko - Hradec, Adršpach a Český Budějovice. Vycházelo to asi na 500 kilometrů, no nakonec to bylo 1250 se všema zajížďkama do obchoďáků na smoothiečko a kromě zmíněnejch míst jsme tam narvali taky Litomyšl, Prahu, lom Velká Amerika, Krumlov, Lipno, Nový Město nad Metují a milion tak trochu zbytečnejch cest do centra, za jídlem, za parkováním a dalšíma nesmyslama. 



Kdyby někdo chtěl namítat, že ten plán nebyl úplně dokonale domyšlenej - nebyl. Hodně lidí mi říkalo, že je lepší zůstat na jednom místě a užít si to tam třeba týden. Ale víteco, mě baví ráno vstát a jet zase někam úplně jinam a krom toho jsem měla v hlavě víc věcí, který už jsem toužila konečně vidět a projít. Takže ano, užili jsme si spoustu hodin v autě, ale byly to krásný hodiny, občas s klimatizací na maximum v šíleným vedru, občas bez střechy a občas se střechou stáhnutou, protože celý dopoledne pršelo (a i to miluju). Potvrdilo se mi, že v Česku je doopravdy hromada krásných míst k vidění a rozhodně mi to ukázalo, že je tu dalších milion míst, který čekaj na objevení a stojí za další výlet.

Celý ty dny mě strašně bavily a hrozně jsem si to užila. Jakkoli to zní blbě, zní no, fakt mě tenhle výlet nakopl energií jak dlouho nic. Jak už jsem řekla - hlavně v tom, že jsme byli pořád na cestě, pořád cestovali někam jinam, v jednu chvíli u Prahy, o chvíli pozděj na Šumavě, všude kolem krásný výhledy, skvělý jídlo, nový věci. Každej večer jsem unavená  z celodenního chození a plná dojmů psala něco jako cestovní deník, abych pozděj u článků věděla, co se ty dny dělo a měla na pozděj vzpomínku. A teď je to celý dávám dohromady - tak počkejte na další díly!






Food tips & recipes

OCHUTNEJ ASII V BRNĚ - Sára na foodfestivalu

September 17, 2017

Ze všech jídel na světě je zrovna asijská kuchyně moje fakt oblíbená a totálně miluju třeba japonský sushi, thajský pad thai a ka prao nebo vietnamský summer rolls nebo pho-ga, baví mě taky indický jídla a všichni víme, že celá asijská kuchyně je neuvěřitelně rozmanitá.

Brněnský Ochutnej Asii, který se konalo na malý Americe u starý nádražní budovy, byl pro mě jasnej cíl, protože nabízelo hromadu typů asijských jídel co znám a taky hromadu věcí, co chci zkusit. Kromě známých provařených klasik jako Pho Bo se daly ochutnat taky míň známý dobrůtky – libanonský nebo kavkazský speciality, raw dezerty nebo hmyzí kuchyně.
Food akce se v Brně poslední dobou rozbíhají a mně osobně tenhle koncept ochutnávání a poznávání jídel a kultur hrozně baví. Prostředí bylo  na můj vkus prostě brněnsky hipsterský, místa stolků zaujaly na několika místech starý žehlící prkna, ale celý to mělo svoje kouzlo. Organizace se alespoň podle prvního dojmu povedla. Lidí tu bylo tak akorát akorát, čekat na každý jídlo v šílenejch frontách a prodírat se hodiny obřími davy je totiž na podobných akcích průser. Tady s tím nebyl absolutně žádnej problém a to je pro mě obří plus. Osobně bych prošla klidně i víc stánků, ale je mi jasný, že ne všecko je v možnostech místa i organizátorů.

A teď pojďme na fotky a něco málo z toho, co jsme ochutnali.

genialní secrets of raw, kde jsme ochutnali nekolik věcí a fakt mi rozum nebral, že něco tak dobrýho je jenom z obycejnejch neupravenejch surovin. BOŽÍ!

indický mango chicken s naan plackou. takovej  průmer, ale moc dobrý
banánovo čokoládovej dortík z Secrets Of Raw, genialitka, a to normálně dezerty a sladký fakt nemusím
úžasný oblíbený summer rolls s krevetama z OH PHO!, na který chodím už nějakej pátek a ani tady jsem si je neodpustila


 přesně tohle byly ty žehlíci prkna.

 docela nic moc mango džus.